Josef Muller rytíř z Jiřetína pod Jedlovou

místo

hlavní budova

Virtuální muzeum I. (VP)

Jednou ze zajímavých a přitom zapomenutých osobností našeho regionu je Josef Müller. Narodil se 29. června 1792 v Jiřetíne pod Jedlovou. Vzdělání dokončil na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovi university v roce 1817, následně působil jako úředník magistrátu v Praze. V letech 1836-9 byl radou apelačního soudu v Praze. V roce 1839 ho císař Ferdinand I. zvaný Dobrotivý jmenoval státním purkmistrem v Praze, což byl téměř neuvěřitelný kariérní posun. Jako pražský purkmistr se stal jedním z nejvýznamnějších úředníků v Čechách. V této byl například odpovědný za stavbu Mostu císaře Františka I. dokončeného přes protesty veřejnosti v roce 1841. Následně organizoval přestavbu nábřeží Františka I. Zasloužil se i o vznik pražské plynárny v Karlíně a o projekt prvního veřejného osvětlení v Praze na svítiplyn (1847). Jako hlavní představitel města vítal první vlak 28. května 1845 na nově otevřeném nádraží Státní severní dráhy. Císař jeho práci náležitě ocenil a v roce 1845 jej povýšil do šlechtického stavu s predikátem z Georgenthalu (Jiřetína pod Jedlovou). Uváděl se pak jako Josef Müller rytíř z Jiřetína.
Pražský magistrát v jeho době úřadoval výhradně německy. Sám Müller česky zřejmě neuměl, což mu postupně přidělávalo problémy. S obtížemi řešil stávky pražských dělníků v letech 1843-1848. Na české vlastenecké hnutí v Praze reagoval snahami organizovat německou komunitu. Byl například u založení pražského liberálního klubu Repeal. Od roku 1845 čelil tlaku na zavedení češtiny jako vyučovacího jazyka, což přirozeně odmítal. Vznik vlivné pražské Měšťanské besedy 31. 1. 1846 tak byl mimo jiné i reakcí na jeho rakouské vlastenecké německé přesvědčení. V revolučním roce 1848 inicioval petici na podporu císaře Ferdinanda I. Dobrotivého a nakonec na svůj post rezignoval. Jeho následovníci na místě pražského purkmistra už byli Pražané a většinou i Češi. Češtinu jako úřední jazyk a povinný jazyk ve školách prosadil ale až purkmistr zvolený v prvních komunálních volbách 11. března 1861, kdy Pražané vybrali do svého středu továrníka koželuha Františka Pštrosse do té doby úspěšného organizátora Pražské obchodní a průmyslové komory. Teprve on a jeho Strana pokroku začali úřadovat česky.
Rytíři Josef Müller dál úspěšně budoval kariéru ve státních službách, nejprve jako soudce brněnského Všeobecného apelačního soudu a nakonec jako soudce Nejvyššího soudu ve Vídni. Zemřel ve Vídni 26.2. 1862, těsně poté co si Češi proti jeho vůli prosadili češtinu na úřady a do škol.