Přenosné sluneční hodiny

místo

hlavní budova

XXII. díl. virtuální muzeum - (VB)

V našich dějinách nefiguruje mnoho venkovských hodinářů, kteří by umělecko¬řemeslným řešením a technologickým zpracováním svých přístrojů byli známí daleko za hranicemi svého regionu. Nezpochybnitelnou výjimkou jsou Johann a Anton Engelbrechtové z Berouna.
Johann Engelbrecht (1726 – 1807) se roku 1768 usadil v Berouně a začal zde působit jako hodinář. V roce 1779 se zde oženil a o rok později se mu narodil syn Anton. Otec i syn konstruovali sluneční hodiny. Oba byli velice všestranní řemeslníci. Díky spolupráci s astronomy vynikaly jejich přístroje vysokou gnómonickou úrovní. Jejich výtvory je možné objevovat nejen na zdech klášterů, zámků a usedlostí (jako jedni z mála své výtvory signovali), ale i v hloubi muzejních depozitářů, kde jsou uloženy jejich přenosné sluneční hodiny. Také ve sbírce Oblastního muzea v Děčíně máme jeden exemplář indikačních slunečních hodin z roku 1800, vyrobený z leštěné mosazi, bohatě gravírovaný a signovaný - Fecit Joan Englbrecht Beraunae in Bohemia 1800.
Mgr. Patrik Pořízek z muzea v Berouně sestavil s pomocí cenných rad mnoha dalších odborných pracovníků českých i evropských institucí katalog slunečních hodin Engelbrechtů, ve kterém jsou podchyceny všechny dosud známé přenosné sluneční hodiny horizontální, inklinační a analematické.
Oblastní muzeum v Děčíně se tak ocitá ve společnosti významných vědeckých institucí a muzeí jako jsou Uměleckoprůmyslové muzeum Praha, Národní technické muzeum Praha, Kunsthistorisches Museum Wien, Deutsches Museum München, Iparmüvészeti Múzeum Budapest, Museé d´ Historie des Sciences Ville de Geneve, Museum of the History of Science Oxford, Whipple Museum of the History of Science Cambridge či Adler Planetarium and Astronomy Museum, Chicago.